EN | DE

Všechno začíná setkáním

Left
Right

U příležitosti sedmdesátého výročí konce druhé světové války vyhlásilo město Brno rok 2015 z iniciativy jednoho z pozdějších zakladatelů festivalu Petra Kalouska „Rokem smíření”. Součástí této iniciativy bylo také přijetí Deklarace smíření, v níž město historicky poprvé vyjádřilo lítost nad poválečnými masakry a vyhnáním německojazyčného obyvatelstva, které bylo provedeno na základě principu kolektivní viny. Nebylo to „gesto pro dějiny“, ale krok pro život: přiznat si pravdu, dotknout se bolesti a otevřít cestu, která vede dál…

 

Vrchol Roku smíření přišel v sobotu 30. května 2015, v den sedmdesátého výročí tzv. brněnského pochodu smrti. Pouť smíření vedla z Pohořelic – od masového hrobu stovek obětí – symbolicky zpět do Brna. Šli jsme spolu Češi i sudetští Němci, asi tisíc poutníků. 

Na závěr zazněla Deklarace smíření. Brněnský biskup se česky i německy modlil za uzdravení ran a za pokojnou budoucnost ve sjednocené Evropě.

Fakta, o kterých se po desetiletí nemluvilo, jsme společně přiznali a pojmenovali. Z této zkušenosti se z iniciativy Davida Macka a Kateřiny Tučkové zrodil Meeting Brno.

Člověka ani společnost nemění moralismus, hesla ani laciné názory.
Mění je setkání – událost, která zasáhne, protože odpovídá nejhlubším touhám: po pravdě a spravedlnosti, po kráse a pokoji, po přijetí a smyslu.

Kde bereme inspiraci

Hledali jsme způsob, jak tuto nezapomenutelnou zkušenost rozvíjet. Inspiraci jsme našli v italském Meetingu Rimini – světově jedinečném festivalu přátelství mezi národy, který od osmdesátých let pořádá hnutí Comunione e liberazione.

Je to prostor lidskosti a svobody, který každoročně tvoří tisíce dobrovolníků a statisíce návštěvníků. Důkaz, že veřejný prostor může být otevřený, radostný, hluboký – a přitom srozumitelný.

Kdo jsme

Meeting Brno je festival. A zároveň škola – škola setkání.

Jsme tu proto, aby se veřejnost měla kde osobně setkávat s těmi, které příliš nezná – a proto o nich může mít mylné představy, jež budí strach.

Jsme Moravané i Češi; katolíci, husité i lidé bez vyznání; voliči různých demokratických stran. Nejsme jednotní proto, že bychom si byli „podobní“. Jsme jednotní v rozmanitosti – protože nás spojuje odpovědnost za Evropu a věrnost metodě, která umožnila velké evropské smíření.

Ta metoda je jednoduchá a náročná zároveň: dotýkat se společně ran.

Nevracíme se k bolestným místům z minulosti, abychom rozdělovali, manipulovali či zraňovali. Stavíme se k historickým událostem čelem, protože pravda osvobozuje — také od opakování tragických chyb. Zkušenost ukazuje, že právě tam, kde zvítězila smrt, může v míře ještě daleko štědřejší vytrysknout nový život.

A proto se vydáváme na cestu. S pamětí, která spojuje a vede od traumat k naději. S pravdou, která osvobozuje. S důvěrou, že se před námi otevře nový, smysluplný horizont.

Evropský rozměr

Mezinárodní časopis Tracce o našem Meetingu napsal: „Z Brna je vidět Evropu.“

Vytváříme prostor pro sdílení a naslouchání. Hledáme porozumění nejen mezi Čechy a Němci, mezi generacemi, mezi jinak věřícími, mezi těmi, kdo nesou bolest minulosti, a těmi, kdo se učí stavět budoucnost.

Sjednocená Evropa nevznikla proti národům, nýbrž pro ně a zároveň proti nacionalismu, který národy rozděluje a ničí.

Co se nám podařilo

Vracíme příběhům tváře.

Pozvali jsme zpět do Brna významné židovské rodiny Löw-Beer, Tugendhat a Stiassni. Vytvořili jsme vzdělávací platformy, konference a výstavy. Propojujeme napříč Evropou i dál. 

Připravili jsme mimořádné setkání prezidentů Petra Pavla a Zuzany Čaputové ve vile Tugendhat – na místě, kdy bylo dojednáno rozdělení Československa. Zorganizovali jsme Lichtenštejnský den i programy na podporu běloruských exulantů.

Naslouchali jsme držitelce Nobelovy ceny míru Oleksandre Matviichuk. Vedli dialog s jeruzalémským patriarchou Pierbattistou Pizzaballou. Žasli jsme nad přátelstvím Izraelce Ramiho Elhanana a Palestince Bassama Aramina – přátelstvím doslova silnějším než smrt.

Ve spolupráci s Městským divadlem Brno jsme zorganizovali setkání „Wintonových dětí”. Do Brna zavítal syn sira Nicholase Wintona Nick a čtyři desítky členů „Nickyho rodiny” – dětí, zachráněných tzv. Kindertransporty v roce 1939 a jejich potomků.

Po deseti letech spolupráce jsme pozvali sudetoněmecké krajany, aby v roce 2026 poprvé uspořádali své každoroční svatodušní setkání na českém území. Proč? Protože k sobě historicky i dnes v Evropě patříme. 

Koho inspirujeme

Naše aktivity přináší nečekané plody i jinde: v Postoloprtech, Žatci či Brněnci. Brněnský příběh smíření rezonuje všude, kde ve světě zazní.

Dostalo se nám řady ocenění v zahraničí. Dojala nás i zlatá medaile z domova – od rektora Univerzity obrany v Brně za podporu mírového soužití. Bereme ji jako dar a zároveň úkol.

Rozdělení nemusí být posledním slovem. Když nasloucháme, může v odlišnostech zaznít hudba porozumění. A když se přestaneme bát, může se z cizího stát bližní.

Zapojte se

Meeting Brno není hotový projekt. Je to cesta.

V době, kdy je mír znovu křehký a Evropa těžce zkoušená, je setkání jednou z nejkonkrétnějších podob odvahy.

Přijeďte se spolu s námi ptát: Kde domov můj?
A zažít, co znamená: Alles Leben ist Begegnung.
Život je setkávání.

Zveme vás, abyste se stali jeho součástí.

 

Meeting Brno 2026