Výstava Wanko: …„vždycky jsme byli Brňáci…”
Výstava vychází z osobní zkušenosti výtvarnice Andrey Wanko, která se rozhodla otevřít vlastní rodinnou historii spojenou s česko-německým původem, nacismem a poválečnými událostmi v Brně. Téma, které bylo v její rodině dlouho spojeno s tichem a strachem, se stává začátkem cesty k pochopení sebe sama i širších historických souvislostí.
Impulzem je jednoduchá, ale naléhavá otázka: nakolik naši osobnost a prožívání utvářejí zkušenosti našich předků? Andrea se rozhodne přestat se bát a vstoupí poprvé aktivně do složitého příběhu své rodiny. Skrze terapii, duchovní doprovázení, výtvarnou tvorbu, bádání v archivech, rozhovory s pamětníky a návraty k místům paměti postupně zkoumá, jak se neuzavřené dějiny promítají do identity, vztahů i každodenního prožívání.
Výstava sleduje tuto cestu jako proces – ne jako hotové vysvětlení, ale jako otevřené hledání, v němž se léčení děje pomalu a nenápadně – skrze vztahy, tvorbu a sdílení – a směřuje k uvolnění toho, co se přenáší napříč generacemi. Výstava tento proces zviditelňuje jako pohyb, který se odehrává uvnitř člověka, mezi generacemi i mezi lidmi navzájem. Přijetí rozporů, pojmenování bolesti a sdílení zkušenosti se zde stávají základními nástroji porozumění. Nejde o obhajobu ani odsuzování, ale o snahu porozumět předkům. O schopnost přijmout je se všemi jejich rozhodnutími a důsledky, které sahají až do přítomnosti. Součástí této cesty je i ochota jít dál, pod povrch rodinného příběhu, a podívat se do hlubších vrstev vlastního nitra.
Výstavu doplňuje publikace „Wanko: Jsem přece jejich“ .
Kurátorský tým výstavy: Markéta Brhlíková, Andrea Wanko
Projektový tým: Markéta Brhlíková, Andrea Wanko, Veronika Smyslová, Šárka Weberová, Karolína Poláčková, Ester Švábková
Výstava vznikla ve spolupráci s Muzeem města Brna.
Wanko: Jsem přece jejich
Dokumentární film
První dokumentární film Meeting Brno sleduje pátrání po složité rodinné historii výtvarnice Andrey Wanko.
Každá rodina prožila chvíle, o nichž se příliš nemluví. Místa, kam se nechodí, lidé, kteří se nepřipomínají a činy, která jsou tabu. Je někdy těžké ohlédnout se za poměrně nedávnou rodinnou historií – co když najdeme něco, čeho rozhodně být součástí nechceme? A do tohoto prostoru vstoupila výtvarnice Andrea Wanko. Výsledkem jejího ročního pátrání je časosběrný dokument Wanko: Jsem přece jejich, první celovečerní film z dílny festivalu Meeting Brno.
Režisérské duo Karolína Poláčková a Ester Švábková vytvořilo portrét ženy, která se rozhodla nahlédnout pod pokličku rodinného tabu. I ve třetí poválečné generaci je tento krok mimořádně odvážný. Odstup času dává odvahu klást nepříjemné otázky, nahlížet do archivů, pojmenovávat zděděná traumata a redefinovat sebe sama.
Podívejte se na trailer.
