Polská novinářka a spisovatelka, hlasící se ke Kašubům, se narodila roku 1975 v Gdaňsku. Na univerzitě ve Varšavě vystudovala sociální politiku a od osmnácti let se živí jako novinářka. Dlouhá léta pracovala pro týdeník Polityka, dvakrát byla nominována na prestižní polskou novinářskou cenu Grand Press. Její debutová próza Nieczułość (Necitelnost) z roku 2017 ji vystřelila ke hvězdám. „Je to skvělá, zralá a vzrušující ženská sága. Je to i příběh o válce, obětech, o lásce, přátelství, zradě a věrnosti. Je těžké uvěřit, že debut!,“ napsala kritička Beata Igielska. Sama autorka ke knize poznamenala: „Přišel čas zabývat se zkušenostmi, které po desetiletí ničily naše rodiny. Generace našich prarodičů zažila krutost války. Jejich děti, naši rodiče, byli skrze vyprávění, anebo hůře, mlčení svých rodičů stále příliš blízko, nebyli proto schopni účtovat s minulostí.“

Ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny jsme pro vás připravili programový blok představující šestici literátů ze šesti zemí, jejichž dějiny byly poznamenány komunistickou totalitou. Veřejné angažmá spisovatelů v historii mnohokrát předznamenalo vzedmutí přelomových společenských změn. Role spisovatele jako intelektuála schopného zaznamenat společenské klima doby je těžko zastupitelná: dokáže zachytit dějiny, předvídat budoucnost, dotknout se neviditelného, zároveň bavit a učit, a k tomu všemu posloužit jako lakmusový papírek společenských poměrů. Vedle setkání s literárními hosty na jejich autorských čteních a společné závěrečné debatě je součástí a trvalou stopou tohoto festivalového programu vydání esejistické knihy pojmenované otázkou Nástup Východu?. Šestice autorů se tu zamýšlí například nad tím, co po pádu železné opony nahradilo spor liberální demokracie a komunismu. Společně s nimi zde hledáme odpovědi na otázky, jak se projevuje krize západní civilizace a co ji způsobilo, kam dnes ve sporu o liberální demokracii patří Spojené státy, kam Evropská unie, kam Střední Evropa a zajímá nás třeba i to, zda se náhodou nemůžeme znovu ocitnout pod ruskou kontrolou. Hledáme odpovědi na otázky, na něž neexistuje jednoduchá odpověď, přesto se nám tu nabízí pohled, který je jiný, než jsou obvyklé deklamace politiků.

Všechny pořady jsou tlumočeny do češtiny.

Děkujeme Ministerstvu kultury ČR za finanční podporu tohoto programového bloku.

Maďarský spisovatel a překladatel stráví v Brně několik týdnů na festivalové umělecké rezidenci. Přijďte se seznámit s autorem a jeho dílem, poslechnout si dojmy z brněnského pobytu, ale i zkušenosti ze života spisovatele v Maďarsku. Viktor Horváth se narodil v roce 1962 v Pětikostelí a dnes vyučuje na tamější univerzitě. Krom řady básní, povídek a esejů napsal několik románů, z nichž dva vyšly česky: Török tükör (Turecké zrcadlo) a Tankom (Můj tank), kde autor skrze tragikomická dobrodružství „Forresta Gumpa východního bloku“ popisuje události roku 1968 až do srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Zamýšlel jsem napsat knihu o okupaci, ale první motiv byl osobní. Velkou roli hrála nostalgie mého dětství, chtěl jsem vyznačit svoje kořeny a zároveň vše propojit se svou současnou osobností. Bylo důležité, abych své dětství rekonstruoval včetně té psychologické stránky a prožívání dobového kontextu. A během toho mě napadly podobnosti mezi současnou maďarskou situací a tehdejší dobou,“ poznamenal k románu autor. Román Můj tank byl nominován na cenu Magnesia Litera 2019 v oblasti překladové literatury.

Ukrajinská básnířka a překladatelka se narodila roku 1974 ve Lvově, na tamější univerzitě vystudovala literaturu a dnes ji na své alma mater přednáší. Je autorkou pěti básnických knih (mj. Putování při hledání domu, Stopy v písku, Tvář, co není na fotografii) a mnoha překladů z běloruštiny, ruštiny a polštiny (mj. Wisławy Szymborské a Stanisława Lema). Jako literární historička se věnuje lidovým žánrům ukrajinského baroka. Ve svém básnickém díle navazuje na tradici feminismu a ukrajinské ženské poezie: „Ó, Sylvie, proč žena musí platit za svobodu dráž než Amerika?“, oslovuje v jednom ze svých veršů Sylvii Plathovou. Píše i knihy pro děti a o dětech, přispěla například do antologie Máma po Skypu, věnované dětem rostoucím v odloučení od rodičů, kteří vydělávají v zahraničí.