Jinými slovy: závěrečná debata šestice spisovatelů

Jinými slovy: závěrečná debata šestice spisovatelů

Vyvrcholením série besed s jednotlivými autory je společný diskusní panel věnovaný společenské situaci v postkomunistických zemích, nejožehavějším problémům těchto zemí a jejich vztahu k Západu/Východu.

Hosté: Viktor Horváth (HU), Halyna Kruk (UA), Martyna Bunda (PL), Tanja Dückers (DE), Petra Hůlová (CZ), Alexandra Salmela (SK)

Moderuje: Petr Vizina – novinář a kulturní komentátor, vedoucí kulturní redakce zpravodajství České televize

Autorské čtení Alexandry Salmely (SK)

Autorské čtení Alexandry Salmely (SK)

Slovensky a finsky píšící spisovatelka, narozená roku 1980 v Bratislavě, vystudovala na Vysokej škole múzických umení dramaturgii, na Karlově univerzitě v Praze finštinu a finskou literaturu. Dnes žije ve finském Tampere. Románovou prvotinu 27 aneb Smrt vás proslaví napsala ve finštině a kniha byla v roce 2010 vyhlášena jako Nejlepší finský debut. Následoval Antihrdina, rozsáhlá futuristicky laděná románová freska, za niž byla autorka vloni nominována na prestižní slovenskou cenu Anasoft litera. „Takmer každá strana niečím prekvapí,“ napsala kritička Gabriela Rakúsová. Alexandra Salmela je též autorkou mnoha básní, divadelních her a několika knih pro děti: Mimi a Líza, Žirafia mama a iné príšery, Princezná opica, Lodníci na Mississippi a Severnejšie ako na sever. Drží se rady: „Ak chceš, aby ti ľudia rozumeli, nebuď ironická.“

Autorské čtení Petry Hůlové

Autorské čtení Petry Hůlové

Narozena 1979 v Praze. Vystudovala mongolistiku a kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se publicistice, je autorkou devíti prozaických knih. Debutovala titulem Paměť mojí babičce, napsala autobiografickou novelu Macocha (2014). O té říká: „Protentokrát nechci po x-té vyprávět příběh někoho, s kým toho mám ve skutečnosti relativně málo společného. Taky šlo o určitý adrenalin. Nakolik si sama k sobě jako k osobě pustím samu sebe jako autorku. Zda k sobě dokážu být tak nelítostná, jako kdybych byla jen literární postavou.“ Odpovědi na to, kde začínají a končí naše práva na cokoli a jak komplikované břemeno vztahů dokážeme unést, hledá ve svém posledním románu Zlodějka mýho táty, který sama  definuje jako „sociální horor“.

Autorské čtení Tanji Dückers (DE)

Autorské čtení Tanji Dückers (DE)

Německá spisovatelka, básnířka a publicistka se narodila roku 1968 v západním Berlíně. Vystudovala amerikanistiku, germanistiku a dějiny umění. Vydala na dvacet knižních titulů, píše prózu, poezii, knihy pro děti, eseje, divadelní a rozhlasové hry, její texty se pravidelně objevují na stránkách prominentních i alternativních německých periodik. Kromě toho s berlínským čokolatiérem Christophem Wohlfarthem založila čokoládovnu Preussisch süß. Česky vyšly její romány Spielzone (Zóna Berlín) a Der längste Tag des Jahres (Nejdelší den v roce). Svým dílem poukazuje hlavně na skryté problémy současné německé společnosti, ať už jde o sociální otázky, nebo vztah k minulosti. O sobě říká: „Nejsem žádná stoprocentní buchta ze západu, jsem přece z Berlína, a to je svět sám pro sebe.“

Autorské čtení Martyny Bundy (PL)

Autorské čtení Martyny Bundy (PL)

Polská novinářka a spisovatelka, hlasící se ke Kašubům, se narodila roku 1975 v Gdaňsku. Na univerzitě ve Varšavě vystudovala sociální politiku a od osmnácti let se živí jako novinářka. Dlouhá léta pracovala pro týdeník Polityka, dvakrát byla nominována na prestižní polskou novinářskou cenu Grand Press. Její debutová próza Nieczułość (Necitelnost) z roku 2017 ji vystřelila ke hvězdám. „Je to skvělá, zralá a vzrušující ženská sága. Je to i příběh o válce, obětech, o lásce, přátelství, zradě a věrnosti. Je těžké uvěřit, že debut!,“ napsala kritička Beata Igielska. Sama autorka ke knize poznamenala: „Přišel čas zabývat se zkušenostmi, které po desetiletí ničily naše rodiny. Generace našich prarodičů zažila krutost války. Jejich děti, naši rodiče, byli skrze vyprávění, anebo hůře, mlčení svých rodičů stále příliš blízko, nebyli proto schopni účtovat s minulostí.“

Jinými slovy

Jinými slovy

Ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny jsme pro vás připravili programový blok představující šestici literátů ze šesti zemí, jejichž dějiny byly poznamenány komunistickou totalitou. Veřejné angažmá spisovatelů v historii mnohokrát předznamenalo vzedmutí přelomových společenských změn. Role spisovatele jako intelektuála schopného zaznamenat společenské klima doby je těžko zastupitelná: dokáže zachytit dějiny, předvídat budoucnost, dotknout se neviditelného, zároveň bavit a učit, a k tomu všemu posloužit jako lakmusový papírek společenských poměrů. Vedle setkání s literárními hosty na jejich autorských čteních a společné závěrečné debatě je součástí a trvalou stopou tohoto festivalového programu vydání esejistické knihy pojmenované otázkou Nástup Východu?. Šestice autorů se tu zamýšlí například nad tím, co po pádu železné opony nahradilo spor liberální demokracie a komunismu. Společně s nimi zde hledáme odpovědi na otázky, jak se projevuje krize západní civilizace a co ji způsobilo, kam dnes ve sporu o liberální demokracii patří Spojené státy, kam Evropská unie, kam Střední Evropa a zajímá nás třeba i to, zda se náhodou nemůžeme znovu ocitnout pod ruskou kontrolou. Hledáme odpovědi na otázky, na něž neexistuje jednoduchá odpověď, přesto se nám tu nabízí pohled, který je jiný, než jsou obvyklé deklamace politiků.

Všechny pořady jsou tlumočeny do češtiny.

Děkujeme Ministerstvu kultury ČR za finanční podporu tohoto programového bloku.

Autorské čtení Viktora Horvátha (HU)

Autorské čtení Viktora Horvátha (HU)

Maďarský spisovatel a překladatel stráví v Brně několik týdnů na festivalové umělecké rezidenci. Přijďte se seznámit s autorem a jeho dílem, poslechnout si dojmy z brněnského pobytu, ale i zkušenosti ze života spisovatele v Maďarsku. Viktor Horváth se narodil v roce 1962 v Pětikostelí a dnes vyučuje na tamější univerzitě. Krom řady básní, povídek a esejů napsal několik románů, z nichž dva vyšly česky: Török tükör (Turecké zrcadlo) a Tankom (Můj tank), kde autor skrze tragikomická dobrodružství „Forresta Gumpa východního bloku“ popisuje události roku 1968 až do srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Zamýšlel jsem napsat knihu o okupaci, ale první motiv byl osobní. Velkou roli hrála nostalgie mého dětství, chtěl jsem vyznačit svoje kořeny a zároveň vše propojit se svou současnou osobností. Bylo důležité, abych své dětství rekonstruoval včetně té psychologické stránky a prožívání dobového kontextu. A během toho mě napadly podobnosti mezi současnou maďarskou situací a tehdejší dobou,“ poznamenal k románu autor. Román Můj tank byl nominován na cenu Magnesia Litera 2019 v oblasti překladové literatury.

Autorské čtení Halyny Kruk (UA)

Autorské čtení Halyny Kruk (UA)

Ukrajinská básnířka a překladatelka se narodila roku 1974 ve Lvově, na tamější univerzitě vystudovala literaturu a dnes ji na své alma mater přednáší. Je autorkou pěti básnických knih (mj. Putování při hledání domu, Stopy v písku, Tvář, co není na fotografii) a mnoha překladů z běloruštiny, ruštiny a polštiny (mj. Wisławy Szymborské a Stanisława Lema). Jako literární historička se věnuje lidovým žánrům ukrajinského baroka. Ve svém básnickém díle navazuje na tradici feminismu a ukrajinské ženské poezie: „Ó, Sylvie, proč žena musí platit za svobodu dráž než Amerika?“, oslovuje v jednom ze svých veršů Sylvii Plathovou. Píše i knihy pro děti a o dětech, přispěla například do antologie Máma po Skypu, věnované dětem rostoucím v odloučení od rodičů, kteří vydělávají v zahraničí.

Tam se svět hne, kam síla se napře!

Tam se svět hne, kam síla se napře!

Český mýtus o Baťově systému z pohledu dvou pražských německy píšících autorů Waltera Seidla a Ludwiga Windera.
Kolem mýtu Baťa a mýtu první republiky se točí i mnohé diskuse aktuální politické scény. Dva němečtí autoři z českých zemí nutí k zamyšlení, zda třicet let po sametové revoluci skutečně máme, co jsme chtěli. Ani Seidlův pohled na Zlín v románu Der Berg der Liebenden (1936) není zdaleka tak pozitivní, jak se na první pohled může zdát. Ve Winderových románech Dr. Muff a Die nachgeholten Freuden je pak Baťův systém vylíčen ještě o poznání kritičtěji.

Přednášející: Zdeněk Mareček – germanista, FF MU

Pořad se koná ve spolupráci s Německým kulturním spolkem regionu Brno.