výstava
Laco Garaj: Šedesát

Laco Garaj: Šedesát

Vernisáž výstavy za účasti autora.

Laco Garaj (*1959) se po roce vrací do Schrott Gallery s výstavou, kterou si Nadělil k narozeninám. K vidění bude retrospektiva jeho starších děl, prozkoumáme osobní archiv autora a vybereme kresby a kvaše menších formátů, které dosud nebyly nikde vystaveny. Těšit se také můžete na velkoformátové malby z cyklu vznikajícího v těchto měsících v Lacově novém ateliéru na březích řeky Dyje. Ve svých nejčerstvějších pracích autor zkouší pro něj dosud nezvyklé techniky, kdy nejvýrazněji působí použití sprejů a fluorescenční barevnost. Tyto malby se vyznačují erupcí nové energie, jež vyrůstá z Lacovy osobité malířské tradice  – expresivně pojaté malby abstrahující figuru, geometrii či využívající volné barevné plochy. Tyto náměty však Garaj v novém cyklu zpracovává výrazně jinak a dalo by se očekávat, že letošní soubor velkoformátových maleb bude představovat pro umělce vykročení do nové tvůrčí kapitoly.
Laco Garaj vystudoval obor sochařství (1974-77) SUPŠ Brno pod ateliérovým vedoucím ak. soch. Ladislavem Martínkem. V letech 1978-80 byl součástí beatnické komuny umělců kolem Václava Stratila v Olomouci. Zde se u Laca začíná rozvíjet příklon ke konceptuální a akční tvorbě. Přelomovou byla výstava v Dolních Kounicích v roce 1980, která byla rozehnána policií a výtvarníci a hudebníci byli na 24 hodin zadrženi. Od té doby se Laco profiloval stále více jako protirežimní umělec. Sešlo také z jeho studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Živil se jako stavební dělník nebo jako topič v kotelně na Špilberku a umělecké tvorbě se věnoval ve volném čase. Dnes je Garaj znám především jako malíř, sochař a vitrážista.

Výstavu je možné navštívit do 29/6/2019.

Partnerem pořadu je Schrott Gallery

Lavutara: Cestami romských muzikantů a jejich písní

Lavutara: Cestami romských muzikantů a jejich písní

Výstava nabízí autentický pohled na hudební kulturu Romů z perspektivy samotných aktérů (hudebníků, organizátorů hudebního života, výrobců a opravářů hudebních nástrojů a dalších pamětníků) a zároveň dává možnost seznámit se i se širším společenským kontextem. Jedna z tematických kapitol výstavy prezentuje návazné souvislosti přelomového roku 1989, který se stal výrazným impulzem k sebeorganizační aktivitě československých Romů. Významným počinem se v tomto ohledu stal 1. světový romský festival ROMFEST 1990 uspořádaný v Mariánském údolí v Brně-Líšni agenturou ROMART – hospodářským účelovým zařízením Romské občanské iniciativy (ROI), která v porevolučních letech sehrála významnou roli při artikulaci požadavku aktivní účasti Romů na politické správě státu. Unikátní festival s mezinárodní dramaturgií, na kterém vystoupilo na stovky účinkujících, proběhl za přítomnosti politické reprezentace – včetně tehdejšího prezidenta ČSFR Václava Havla.

17:00 komentovaná prohlídka výstavy

18:00 hudební program

Tradiční romská hudba v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik Milana Horvátha a Viliama Oračka. Událost probíhá v rámci Hudebního léta v Muzeu romské kultury – série koncertů výrazných skupin a osobností brněnské romské hudební scény.

Pořad se koná ve spolupráci s Muzeem romské kultury.

Zahájení festivalu Meeting Brno: vernisáž výstavy Brno osvobozené!?

Zahájení festivalu Meeting Brno: vernisáž výstavy Brno osvobozené!?

V roce třicátého výročí pádu komunistického režimu jsme pro vás ve spolupráci s Post Bellum připravili audiovizuální, interaktivní výstavu Brno osvobozené!?
Dne 25. dubna 1945 vstoupila Rudá armáda do centra Brna. Naděje na znovunabytí svobody a demokracii se netýkala všech obyvatel města. Němečtí spoluobčané byli bez rozdílu vyhnáni, mnozí povražděni. Poválečné Československo se ze svobody neradovalo dlouho. V únoru 1948 se moci chopili komunisté a nastala doba politických procesů. Krátké období nadechnutí na jaře 1968 ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy. Připomenutí okupace ve dnech 21. a 22. srpna 1969 brutálně potlačily již československé bezpečnostní složky. Přes mrazivé ticho normalizace v Brně působila demokratická opozice. V prostředí undergroundu vznikala nová díla, vydávaly se samizdaty, pedagogové vyloučení z vysokých škol pořádali semináře a přednášky. Naděje na svobodu a demokracii se naplnila až v listopadu 1989.
Výstava nesoudí, netvrdí. Nechává bez komentáře promlouvat očité svědky a přímé aktéry nejen těchto klíčových událostí 20. století. Veškeré příběhy pamětníků zaznamenala pobočka Paměti národa v Brně.
Expozici bude možné navštívit ve dnech 29/5–28/6/2019 na Moravském náměstí u památníku Rudoarmějce.

Vstup zdarma. Rezervace prohlídek pro skupiny na www.brno-osvobozene.cz